- Komunikativnost (Pusa se mi doslova neumí zastavit)
- Přátelský přístup
- Otevřenost
- Chuť zkoušet nové věci
- Dotahování všeho, co zkusím do konce
Ráda si o sobě myslím, že jsem přátelská, vstřícná a perfekcionistka – což do teď nevím, jestli považovat za plus nebo mínus. Snažím se pomáhat lidem, nejen ve směru výuky, ale také jakkoliv jinak je to potřeba.
Už od dětství mě hrozně bavily fotografie – nejdříve jsem si každý den prohlížela staré fotky mamky, babiček, později jsem začala sama fotit. Fotografie ale nejsou to jediné, co mě baví a zajímá. Mým osobním malým snem je napsat knihu, na které vkuse pracuji od svých 15ti let. Dále jsou mým koníčkem počítače – na střední škole jsem studovala obor Informatika v ekonomice a jednoduše tomu propadla. Tvorba webových stránek, úprava fotografií, programování jednodušších aplikací.
Já a Angličtina
Anglicky jsem se začala učit snad jako všichni na základní škole. Ta mi však skoro nic nedala, kvůli nekvalitní výuce, jenže to mě neodradilo. Prosila jsem doma rodiče, aby mi sehnali doučování, což se také povedlo a 6 let jsem chodila na doučování z anglického jazyka. Díky učiteli, který toto doučování vedl, jsem se dostala na 14 dní do Londýna, kde jsem překonala svůj strach z komunikace s lidmi.
Díky těmto 6 rokům doučování jsem zvládla odmaturovat z angličtiny na 100% v ústní a didaktické části a 98% v části písemné/ slohové.
Právě díky lásce k anglickému jazyku, kterým mluvím v poslední době častěji než svým rodným, jsem získala před 3 lety brigádu, která mi dala neskutečné množství zkušeností. Začala jsem pracovat jako průvodkyně ve společnosti, která prováděla cizince po různých akcích jako rozlučku se svobodou. Právě zde jsem neměla jinou možnost než mluvit anglicky. Díky tomu jsem získala nejen zkušenosti, ale také informace o různých zvycích jiných zemí a vzpomínky na nejrůznější lidi ze všech možných koutů světa.
Angličtinu jsem se rozhodla učit právě kvůli tomu, že bych ráda pomohla ostatním, aby mohli získat alespoň podobné zkušenosti v životě. Protože ne nadarmo se říká „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“ A osobně si myslím, že angličtina je jeden z nejdůležitějších a nejhezčích jazyků, jaké se můžeme vůbec učit.
