Angličtina časy

Konečně budete umět použít a vytvořit větu ve správném anglickém čase. Stačí si během volné chvíle přečíst tento článek.

Anglický jazyk má mnoho časů, zde je pro samouky základní přehled nejpoužívanějších časů. Nejprve si ukážeme příklady a potom si vysvětlíme, jak věty vytvořit a kdy jaký čas použít.

Přítomný prostý čas (present simple tense)	Přítomný průběhový čas (present continuous tense)
I arrange a meeting on Thursday afternoon.	I am arranging a meeting on Thursday afternoon.
(Naplánuji schůzku na čtvrteční odpoledne.)	(Já právě teď plánuji schůzku na čtvrteční odpoledne.)
Do you arrange meetings on Thursday afternoon?	Are you arranging a meeting on Thursday afgernoon?
(Plánuješ schůzky na čtvrteční odpoledne?)	(Plánuješ v tuhle chvíli schůzku na čtvrteční odpoledne?)
I do not arrange a meeting on Thursday afternoon.	I am not arranging a meeting on Thursday afternoon.
(Já neplánuji schůzku na čtvrteční odpoledne.)	(Já právě teď neplánuji schůzku na čtvrteční odpoledne.)

Minulý prostý čas (past simple tense)	Minulý průběhový čas (past continuous tense)
He arranged a meeting on last Tuesday	He was arranging meetings on Tuesdays.
(On naplánoval schůzku na minulé úterý.)	(Plánoval schůzky na úterky.)
Did he arrange a meeting on Tuesday?	Was he arranging meetings on Tuesdays?
(Naplánoval schůzku na úterý?)	(Plánoval schůzky na úterky?)
He did not arrange a meeting on Tuesday.	He was not arranging Tuesday meetings.
(On nenaplánoval schůzku na úterý.)	(On neplánoval úterní schůzky.)

Budoucí prostý čas (future simple tense)	Budoucí čas – plánovaná událost (future tense – planned)
She will arrange the best meeting.	She is going to arrange the best meeting.
(Ona naplánuje ten nejlepší meeting).	(Ona určitě hodlá naplánovat ten nejlepší meeting.)
Will she arrange meeting after 3 p.m.?	Is she going to arrange a meeting after 3 p.m.?
(Naplánuje schůzku po 15:00?)	(Hodlá určitě naplánovat schůzku po 15:00?)
She will not arrange a meeting on Friday.	She is not going to arrange a meeting on Saturday.
(Ona nebude plánovat schůzku na pátek.)	(Ona určitě nehodlá plánovat schůzku na sobotu.)

Předpřítomný prostý čas (present perfect simple)	Předpřítomný průběhový čas (present perfect continuous)
They have already arranged the meeting.	They have always been arranging meetings in our firm.
(Oni už tu schůzku naplánovali.)	(Oni vždy plánovali meetingy v naší firmě.)
Have they already arranged a meeting?	Have they been arranging meetings for long?
(Už naplánovali schůzku?)	(Plánují už dlouho schůzky?)
They have not arranged the meeting yet.	They have never been arranging meetings in our firm.
(Oni ještě nenaplánovali tu schůzku.)	(Oni nikdy neplánovali schůzky v naší firmě.)

Stále si nejste jisti? Zkuste 1 hodinu individuální výuky angličtiny s naším lektorem – klikněte zde pro zobrazení nezávazné objednávky.

Jak se se anglické časy správně tvoří a používají? Pravidla nejsou složitá, je jich však mnoho, a proto doporučujeme při učení postupovat systematicky a naučit se nejdříve plnohodnotně prosté časy (tzn. oznamovací věta, otázka, záporná věta). Až poté přejít na průběhové časy a samostudium zakončit předpřítomným časem prostým i průběhovým. Níže uvádíme základní jednoduchá pravidla. Upozorňujeme, že však existuje mnoho výjimek, které není možné obsáhnout na tomto webu. Přesto při osvojení následujících pravidel dovedete správně komunikovat ve většině případů.

Správné použití časů je v angličtině stěžejní, protože záměnou zcela můžete změnit význam věty a zmást protistranu.

Kdy který čas použít a jak správně vytvořit větu?

Přítomný prostý čas (present simple tense)

Základní přítomný čas, který se použije pro obecné konstatování nebo opakovaný děj v přítomnosti.

Oznamovací věta

Začíná vždy podmětem (osoba, věc), následuje přísudek (sloveso)a dále jsou až předmět / místo/ čas. Pozor sloveso u osob (on, ona, to) se k slovesu přidává „s“. I eat pizza. X Dog eats meat. (Já jím pizzu.) X (Pes jí maso.)

Otázka

Otázka se tvoří s pomocným slovem „do“, které je vždy na prvním místě. Pozor u osob (on, ona, to) se mění na „does“. Do you eat pizza? X Does dog eat meat? (Jíš pizzu?) X (Jí pes maso?)

Záporná věta

Začíná vždy podmětem, po němž následuje „do not“ nebo „does not“ u osob (on, ona, to). I do not eat Pizza. X Dog does not eat meat. (Já nejím pizzu.) X (Pes nejí maso.)

Minulý prostý čas (past simple tense)

Použije se pro jednorázovou událost, zážitek nebo děj v minulosti.

Oznamovací věta

Začíná vždy podmětem, po němž následuje sloveso v minulém čase. U pravidelných sloves se k slovesu přidá pouze „ed“ a tím dojde k úpravě z přítomnosti na minulost. Sloveso je stejné pro všechny osoby. I worked long. X He worked long. (Já pracoval dlouho.) X (On pracoval dlouho). Nepravidelná slovesa je lepší procvičit přímo s lektorem nebo zkušeným angličtinářem.

Otázka

Začíná vždy pomocným slovem „did“, po němž následuje podmět a až poté významové sloveso. Did you go home? (Šel jsi domů?)

Záporná věta

Začíná podmětem (osoba, věc), po kterém následuje pomocné slovíčko „did“ a zápor „not“. Na třetím místě je ve větě vždy významové sloveso. She did not go gome. (Ona nešla domů.)

Budoucí prostý čas (future simple tense)

Použije se pro označení budoucího děje, který pravděpodobně nastane.

Oznamovací věta

Jako každá oznamovací věta začíná podmětem (osoba, věc), na druhém místě bude vždy pomocné sloveso „will“ (bude) a na třetím místě vždy významové sloveso. Husband and wife will go on holiday. (Manžel a manželka pojedou na dovolenou.)

Otázka

Otázka v budoucnosti vždy začíná pomocným slovesem „will“, na druhém místě je podmět a na třetím místě významové sloveso. Will husband and wife go on holiday next week? (Pojedou manžel a manželka na dovolenou příští týden?)

Záporná věta

Začíná podmětem jako každá záporná věta, poté následuje vždy pomocné sloveso „will“, poté zápor až následně významové sloveso. Husband and wife will not go on holiday in January. (Manžel a manželka nepojedou na dovolenou v lednu.)

Přítomný průběhový čas (present continuous tense)

Tento čas se používá pro případy, že něco vykonáváme nebo se děje právě v tento okamžik. Nejedná se nikdy o opakovaný děj.

Oznamovací věta

Začíná vždy podmětem, pak následuje sloveso být „is“ pro jednotné číslo nebo „are“ pro množné číslo. Na třetím místě je významové sloveso doplněné koncovkou „ing“. Mum is shopping. (Máma teď právě nakupuje). X Parents are watering a garden. (Rodiče teď právě zalévají zahradu).

Otázka

V otázce se dostane sloveso být „is“ nebo „are“ na první místo a prohodí se s podmětem. Zbytek věty je beze změny. Is mum shopping? (Nakupuje právě teď máma?) X Are parents watering a garden? (Zalévají rodiče zahradu právě teď?)

Záporná věta

Stejná jako oznamovací věta, avšak mezi sloveso být „is“ nebo „are“ se vloží zápor „not“. Mum is not shopping. (Máma právě teď nenakupuje.) X Parents are not watering a garden. (Rodiče právě teď nezalévají zahradu.)

Minulý průběhový čas (past continuous tense)

Používá se v případech, kdy něco bylo opakovaně vykonáváno nebo se dělo v minulosti, ale už se to neděje. Rozdíl mezi minulým průběhovým časem „He was going to school“ (On chodil do školy) a minulým prostým časem „He went to school.“ (On šel do školy). Z tvaru slovesa chodil a šel je patrný rozdíl, která je opakovaná činnost.

Oznamovací věta

Jako každá oznamovací věta začíná podmětem, sloveso být je pro jednotné číslo „was“ a pro množné číslo „were“. Na třetím místě ve větě stojí významové sloveso. My sister was going to school in Brno. (Moje sestra chodila do školy v Brně.) X My sisters were going to school in Brno. (Moje sestry chodily do školy v Brně.)

Otázka

V otázce dojde k přehození slovosledu a věta začíná slovesem být ve tvaru „was“ pro jednotné číslo a ve tvaru „were“ pro množné číslo. Na druhém místě ve větě stojí vždy podmět a až poté významové sloveso. Were they swimming at school? (Plavali ve škole?) X Was a student swimming at school? (Plaval student ve škole?)

Záporná věta

Záporná věta je stejná jako oznamovací, přidá se pouze zápor „not“ mezi slovesto být v minulém čase „was / were“ a významové sloveso s koncovkou „ing“. Bus was not going to our village. (Autobus nejezdil do naší vesnice.) X These children were not running in the square. (Tyhle děti neběhaly na náměstí.)

Budoucí čas – plánovaná událost (future tense – planned)

Tento čas se v anglickém jazyce používá, když je něco do budoucnosti naplánováno, určitě se to stane nebo to hodláme udělat. Čas se stvoří pomocí slovesa „going to“.

Oznamovací věta

Podmět ve větě stojí na prvním místě, následované slovesem být „is“ pro jednotné číslo, „are“ pro množné číslo. Na třetí pozici ve vět je vazba „going to“ a pak významové sloveso. Company is going to hire more employees. (Společnost hodlá zaměstnat více zaměstnanců.) x Children are going to go to the Zoo. (Děti určitě půjdou do Zoo.)

Otázka

Začíná slovesem být „is“ nebo „are“, následuje podmět, vazba „going to“, významové sloveso a až poté ostatní větné členy. Is the company going to hire more employees? (Hodlá společnost zaměstnat víe zaměstnanců?) X Are children going to go to the Zoo? (Hodlají děti jít do zoo?)

Záporná věta

Začíná podmětem jako oznamovací věta, následuje sloveso být „is /are“ doplněné o zápor „not“. Poté jsou v pořadí „going to“, významové sloveso a ostatní větné členy. The company is not going to hire more employees. (Společnost určitě nezaměstná/nehodlá zaměstnat více zaměstnanců. X Children are not going to go to the Zoo. (Děti určitě nepůjdou do Zoo.)

Předpřítomný prostý čas (present perfect simple)

Předpřítomný čas v češtině zní jako minulý čas, ale nejedná se o minulý čas. Tento čas se používá pro situace, kdy nějaký jednorázový děj, nějaká zkušenost nebo nějaký zážitek trvá od minulosti do teď. „Já jsem tu vázu rozbil.“ Váza je rozbitá někdy od minulosti, ať už to bylo před 5 minutami nebo před 5 lety až do současné chvíle. „Já jsem vždycky chtěl navštívit Austrálii“. Můj pocit, že jsem Austrálii chtěl navštívit, trvá od minulosti až do teď. Platí to i pro děj, který se do teď ještě nikdy nestal. „Já jsem ještě nikdy neletěl letadlem přes oceán“. Pozor, pokud dáme do věty konkrétní časový údaj jako je datum, čas, denní doba nebo i období života, tak se věta vztahuje pouze ke konkrétnímu časovému označení a už netrvá od minulosti až do současné chvíle a tím pádem není možné použít předpřítomný čas. Například rozbil jsem vázu v pondělí, bude minulý čas a nikoliv předpřítomný, protože vázu jsem rozbil v pondělí, které už bylo. Předpřítomný čas se také nepoužije, když sdělím, že v Austrálii jsem byl v roce 2015, protože rok 2015 už skončil a věta by byla: I was in Australia in 2015. Zcela jiná situace je, když sdělím, že „Mám tu knihu přečtenou od roku 2015“, což znamená od minulosti až doteď, takže děj neskončil, kniha je přečtená. Nyní se podívejme, jak se předpřítomný čas tvoří.

Oznamovací věta

Jako každá oznamovací věta začíná podmětem, pak následuje pomocné sloveso „has“ pro jednotné číslo a „have“ pro množné číslo, dále významové sloveso ve třetím tvaru a až pak ostatní větné členy. Třetí tvar významového slovesa je problematický v tom, že může být pravidelné i nepravidelné. U pravidelných sloves se přidá pouze koncovka „ed“ ke slovesu, u nepravidelných je třeba se každé sloveso ve 3. tvaru naučit.

I have damaged the door of the car. (Já jsem poškodil dveře od auta). X My sister has learned driving. (Moje sestra se naučila řídit.)

Otázka

Tvoří se stejně jako oznamovací věta s rozdílem, že dojde k přehození pomocného slovesa „has / have“ a podmětu. Have you damaged the door of the car? (Poškodil jsi dveře toho auta?) X Has your sister learned driving? (Naučila se tvoje sestra řídit?)

Záporná věta

Tvoří se stejně jako oznamovací věta s tím rozdílem, že po pomocném slovesu „has /have“ následuje zápor „not“. I have not damaged the door of the car. (Já jsem nepoškodil dveře auta.) X My sister has not learned driving. (Moje sestra se nenaučila řídit.)

Předpřítomný průběhový čas (present perfect continuous)

Průběhový tvar předpřítomného času se používá pro situace, které se opakovaně děly v minulosti a trvají až do přítomnosti. Zatímco předminulý čas prostý bude v češtině znít jako minulost (Já jsem to rozbil – rozbití trvá až doteď), tak předpřítomný čas průběhový bude v češtině znít jako přítomnost (Já chodím do školy od roku 2015 – pořád chodím do školy od roku 2015). Činnost chození do školy je opakovaná a proto se jedná o předpřítomný čas průběhový. Čas se tvoří použitím pomocného slovesa „has been + významové sloveso“ pro 3. osobu jednotné čísla (on, ona, to) a „have been“ + významové sloveso s koncovkou ing.“ pro všechny ostatní osoby.

Oznamovací věta

Začíná vždy podmětem následované „has been / have been“ a významovým slovesem s koncovkou „ing“. I have been studying university for 2 years. (Už kontinuálně studuju na univerzitě dva roky.) X The girl has been attending the dancing course since July. (Ta holka navštěvuje kurzy tance už od července.)

Otázka

V otázce dojde k přehození „has / have“ s podmětem, jinak je věta stejná jako oznamovací věta. Have you been studying university for 2 years? (Studuješ na univerzitě už dva roky?) X Has the girl been attending the dancing course since July? (Navštěvuje ta dívka kurzy tance už od července?)

Záporná věta

Zápor „not“ se přidá za pomocné sloveso „has / have“, až poté následuje „been“ a významové sloveso s koncovkou „ing“. I have not been studying university for 2 years. (Já nestuduji na univerzitě dva roky.) X The girl has not been attending dancing course since July. (Ona nenavštěvuje taneční kurz od července).

Stále si nejste jisti? Zkuste 1 hodinu individuální výuky angličtiny s naším lektorem – klikněte zde pro zobrazení nezávazné objednávky.

Gratulujeme, pokud jste dočetli až sem. Pokud chcete vyjádřit svůj dík za tento článek a rádi byste další takové články, dejte like a sdílejte na našem facebooku:-)